Výprava za orákulem

Thessaloniki usíná. Tu a tam je ještě noční opozdilec znaven po úmorném dni, kdy se přívrženci svých bohů snažili celý den zavděčit jim. Přes všechny snahy to vypadá, že jsme stále v nemilosti. Poseidon na nás sesílá nepřetržitě provazy deště a obrovské kroupy kněží. Dionýsos je neustále v opojení svého vína a nesmyslnými bláboly obtěžuje kde koho. Kněží Artemis se svými neúspěchy se asi pomátl, neboť přes to, že je na konci svých sil se mimoděk usmívá a propadá salvám bezdůvodného smíchu. Zůstávám pouze já, kněží bohyně Athény. Cítím, že mne pomalu opouští síly, snad dokážu zachovat zdravý rozum a pomohu i ostatním vrátit se z rozcestí.

V noci dlouho po půlnoci nás starostka Thessaloniki probudila a vyslala za orákulem do hlubokých lesů. Cítila jsem, jak mi tluče srdce a všichni přívrženci Athény se choulili jako malá ptáčata do chumlu. Vyrazili jsme do tmy. Každý náš krok byl poskvrněn praskotem větviček a jehličí. Dlouhé hodiny jsme bloudili, začala jsem ztrácet naději. Co to je? Je to nějaký vtip, jak nás popudit proti bohům? Na obzoru je vidět svítání. Zklamaní se vracíme do Thessaloniki. Najednou se mezi stromy mihlo orákulum s loučí. „Rychle, utíkejte! Pár kroků a jsme u něj!“ Vypadá znaveně a utrmáceně. Nabízí nám oheň ukradený z Olympu. Sice s rozpaky, ale i přes to jsme ho vzali. Příští dny teprve ukáží, zda to byla chyba nebo ne.    

Ztráta ohně

Bylo jasné, že vyhrajeme. Kdo jiný by taky měl vyhrát, než přisaluhovači bohyně ARTEMIS. Uznávači naší paní se totiž jako myšky neslyšně a hbitě plíží lesem, maskují se kapradím, prolézají borůvčím a lezou po stromech. Les je jejich domovem. Nejvíce ze všeho totiž milují lov, luk a šípy. Dokáží ulovit jelena,rysose, levase, ši orlose, nebo dokonce i bájného Kirkose.
Bez přisluhovačů naší krásné paní by nikdo nepřežil, lidé by umírali hlady a unudili by se k smrti.

Proto, když nám včera večer zástupci našeho malého městečka Thessaloniki oznámili, že nás naši bohové mají v lásce a obdarovali nás plnou nádobou svojí jedinečné božské přízně, se kterou budeme moci uspořádat jako nejlepší oddílový tým slavné olympijské hry pro samotné bohy, bylo jasné, že nikdo jiný než my nemůže vyhrát. Přeci by nevyhrál ten povaleč a tlustoprd velekněz boha Dionýsa nebo ten poťouchlý vodomil velekněz boha Poseidóna, nebo dokonce ta krásná, ale krvelačná bestie veleknežka bohyně Athény? Ti všichni nemožní matlové a patlalové a vyhrát? No to by bylo k smíchu! Velice nás proto dnes ráno překvapilo, že jsme nebyli bohy vybráni právě my k uspořádání olympijských her. Měli jsme dokonce slavný zlatý šíp, dar bohyně Artemis, který byl  mocným artefaktem. S ním jsme měli vítezství a přípravu olympijských her v kapse.

Všechno může začít

Ještě před pár dny malé městečko Thessaloniki zelo prázdnotou. Dnes? Marně byste tu hledali místo, kde je klid, kde byste si našli volný „flek“, a na něm si následně vyčistili hlavu! Včera v pozdních odpoledních hodinách do města dorazila zhruba padesátka nových obyvatel. Na začátku jejich cesty do města je přivítala společnost „Thessalonika express“, která odebrala zavazadla a odnesla je do jejich obydlí. Děti se po příchodu na místo dozvěděly, kde každý večer složí svá unavená těla a posléze se odebraly na prohlídku města, na které jim byl představen každý kout a vysvětlena všechna pravidla. Následovala večeře a po ní byli noví obyvatelé města svědky rozprávky – později spíše hádky (pozn. redakce) o to, který bůh je nejlepší. Dionýsos se hájil tím, že všichni se chtějí bavit, Poseidon zase, že všichni dychtí po plavbách na mořích a Athéna kontrovala . Nemohli se dohodnout, kdo má pravdu, a tak se usnesli, že společně uspořádají Olympijské hry. Dejme se tedy do toho!

Thessaloniki bez internetu a signálu!

Vážení rodiče,
příjměte, prosím, naši hlubokou omluvu za naši neaktivitu zde na stránkách. Byla způsobena tím, že se na nás rozzlobili bohové a odřízli nás jak od internetu tak od mobilního signálu, kterého chytáme jen pomálu. Ovšem mocní profesoři našeho městečka začali jednat! Orodovali u bohů tak dlouho, dokud nám nebylo sesláno internetové připojení.
Během dnešního a zítřejšího dne se tak můžete těšit na přísun fotek a článků od Vašich dítek. Zachovejte nám i nadále svou přízeň,
technici města Thessaloniki

BOŽSKÉ NOVINY aneb Čtení nejen pro bohy

Do začátku tábora zbývá už jen několik desítek hodin a přípravy pomalu vrcholí. Někteří z Vás už jistě netrpělivě očekávají první vydání našich novin. Pokud tomu tak je, neseme dobré zprávy!

Deník, který nese název BOŽSKÉ NOVINKY aneb čtení nejen pro bohy, se právě nachází v dílnách našich odborníků, už pomalu ale jistě získává své proporce a spatřuje světlo světa. Budete v něm informováni o všem, co se v našem městečku šustne. Nebudou chybět seriózní informace, které budou psány přímo vašimi ratolestmi. Dozvíte se také, co obyvatelům města plní jejich žaludky a jestli zrovna na jejich hlavy prší nebo svítí sluníčko. V případě, že byste zrovna neoplývali dobrou náladou, určitě Vás rozveselí nějaký ten vtípek, který samozřejmě nesmí chybět. Zklamáni rozhodně nebudete ani Vy, co si libujete v bulváru, protože i ten se v našem Deníku zcela jistě objeví.

Myslím, že za všechny, co se na přípravě novin podílejí, nebo teprve podílet budou, mohu říct, že se rozhodně máte na co těšit!

Už je to skoro tady...

Tak už se nám to nezadržitelně blíží! Již za týden, touto dobou, se k nám, do města Thessaloniki, začnou hrnout davy lidí ze všech koutů země.

Ptáte se proč tomu tak bude?

No přeci aby pomohli zorganizovat největší a nejznámější událost roku a následně si ji samozřejmě pořádně užili!

Na přípravu takovéto události se nám hodí každá ruka, každý dobrý nápad a prostě každý člověk. Takže neváhejte, zabalte si všechny potřebné věci, oblékněte si svůj nejlepší šat (kdo by náhodou nevěděl jaký, ZDE naleznete malou inspiraci) a zavítejte k nám, všichni jsou vítáni, pro všechny se najde místo. 

Těšíme se na vás :-)

Jak se oblékali ve Starověkém Řecku? 

 

Ve Starověkém Řecku velmi dbali na upravenost zevnějšku, oduševnělou krásu, kterou symbolizují volné splývající oděvy a rozmanité módní doplňky.

Typické pro módu starověké řecké společnosti jsou látky tkané z vlny, lnu a hedvábí. Přírodní materiály tvoří základ šatům bez střihu. Mužské oblečení se od ženského příliš neodlišuje.

Tunika – bývala nošena jako svrchní část oděvu a brzy získála popularitu mezi širokou společenskou vrstvou. Přes tuniku se nosíval pásek.

Chlamys – vlněný předchůdce kabátů, plášť ke kolenům, hřeje a zároveň zdobí.

Chitón – spodní prádlo, které nosili jak muži, tak ženy, dokonce i otroci (ti jej nosívali přes jedno rameno).

Himation – vlněný plášť z obdélníkového tvaru látky, delší, než chitón – dosahuje až k lýtkům. Nosili ho muži i ženy přehozený přes rameno nebo v něm měli zahalené celé tělo včetně hlavy.

Peplos – předchůdce dámských šatů, tkal se z vlny nebo býval plátěný a dosahoval až ke kotníkům, na ramenou často rafinovaně spojený drahocennými sponami.

Vyjímečnou kapitolu tvoří módní doplňky – již zmíněné spony, jako součást oděvu, náhrdelníky, náušnice, náramky, prsteny… šperky bývaly v určitém období hladké, bez motivů, jindy zdobené náboženskými či světskými motivy. Materiálem pro výrobu šperků bylo zlato, stříbro a drahé kamení. 

Dokonce i takový slunečník měl velmi důležitou a hlavně praktickou úlohu v životě Řeků. Chránil před neúprosnými paprsky slunce i dotěrným hmyzem a bohaté dámy se jím nechávaly i ovívat otrokyněmi.