AKTUALIZOVÁNO: Přísun informací stále pokračuje

Máme již sice po táboře, ale náš web ještě nekončí! Bezprostředně po návratu domů zde přibyla videa divadel našich táborníků, rubrika Noviny byla doplněna o veškeré dostupné výtisky včetně dvou příloh a nezahálí ani naše fotogalerie, kde se neustále zvyšuje počet fotografií.
S pozdravem,
technici města Thessaloniki

Medusa přemožena!

Poté, co jsme získali Minotaurův chléb, vydali jsme se následující den na strastiplnou cestu. Bylo strašné horko, a proto jsme si všichni museli vzít něco na hlavu. Vyrazili jsme o půl druhé a šli jsme do Kohoutova, kde nás čekala první zpráva, v níž se psalo, že máme ujít 7 kilometrů do druhé vesnice. Když jsme dorazili i tam, dopis nás poslal o 3 kilometry dál. Třetí zpráva nás čekala u zámku Kuks, kde si všichni odpočinuli, doplnili vodu a jiné. Čtvrtá zpráva nás čekala těsně před cílem a byly v ní pokyny, že máme zahnout dvakrát doprava, projít kolem novodobé dřevostavby, projít lesem a dojít na louku. Když jsme došli na louku, byli jsme tam poslední, ale nejdřív jsme museli pro poslední zprávu. V poslední zprávě stálo, že tu přespíme, takže jsme si šli hledat pohodlné místo na spaní. Když jsme si ho našli, začali jsme připravovat ohniště na uvaření buřtguláše. Po chvíli nám přivezli spacáky a karimatky, a tak jsme si šli ustlat. Po tom, co jsme si uvařili a snědli buřtguláš, si někteří z nás opekli buřt na ohni. Když nám vytrávilo, šli jsme temnou cestou za Gorgonou Medusou, která nám dala hádanky, dva z našeho týmu zkameněli, jenže jsme měli kouzelnou vodu, kterou jsme na  naše zkamenělé členy vylili, hned zase byli živí a Gorgona zmizela. Vzali jsme si náš artefakt a odešli spát. Ráno nám přivezli snídani, a když jsme se nasnídali, sbalili jsme si a šli nazpátek do základny. Nyní už můžeme komunikovat s bohy a doufejme, že nás začali mít rádi, ikdyž podle božské vůle můžeme hádat, že ano.

Lucka Mazuchová

AKTUALIZOVÁNO: Přísun informací započal

Naše stránky byly aktualizovány o šesté, sedmé a osmé vydání táborových novin, a o výsledky dosavadních her. Ve fotogalerii počet fotek neustále roste, nyní se jich tam nachází něco kolem 250.
S pozdravem,
technici města Thessaloniki

Nocleh pod širým nebem!

Obyvatelé města Thessaloniki mají před sebou dlouhou cestu na předem určené místo! Čeká je zde úkol, který se dočetli ve zprávě od Orákula. Po jeho splnění se odeberou do lesa, kde stráví jednu noc. Snad se nám zase vráti :-)

Kouzelná voda

Dnes ráno jsme si přečetli dopis psaný od Orákula z podsvětí a dočetli jsme se, že musíme splnit tři úkoly, abychom získali ukradené artefakty bohů. První úkol byl, že jsme museli získat kouzelnou vodu, po které budeme imunní vůči Gorgoně Medúze. Vyrazili jsme na předem určené místo, když v tom jsme uviděli minové pole! Mnoho z nás přišlo o život, ale nakonec jsme cestu našli. Když jsme prošli místostarosta nám dal kouzelnou nádobu na kouzelnou vodu. Přišli jsme do základny a na stole ležela mapa a u stolu byl fotbalový míč. Hned jsme se všichni oblékli do pevné obuvi, mikiny, vzali jsme si batohy s pitím a vyrazili jsme podle mapy i s míčem. Určili jsme si čísla a každý z nás musel kopnout do míče. Dostali jsme se k předem určenému místu, kde se měla nacházet studánka s kouzelnou vodou ale nikde nic, proto jsme vyrazili nazpět a nabrali kouzelnou vodu v bývalém lomu (včerejší řece Styx). Přišli jsme do základny a druhý úkol, orientaci v mapě kolem městečka Thessaloniki,  jsme měli za sebou. Třetí úkol, získat božský chléb, upečený samotným minotaurem, nás teprve čeká.

Lucie Mazuchová

Návštěva Orákula

Předvčerejší večer byl každý napnutý jako kšandy. Na večerní program jsme měli jít dát Orákulovi jeho artefakt. Všichni se moc těšili na to, jak to bude vypadat v podsvětí, kde je Orákulum za ukradení ohně bohům. Chvíli jsme čekali, protože před námi šel jeden tým. Poté jsme došli k řece Stix. Tam nám převozník řekl, že musíme zaplatit a potom můžeme přejet přes řeku. Šli jsme po dvojicích. Voda byla poměrně hluboká, studená a špinavá. Nikdo se radši ani nehnul. Když jsme konečně dorazili na druhou stranu-do světa mrtvých-všichni byli vděční za bezpečný odvoz. Nadále jsme doťapkali za Orákulem, dali mu artefakt, vzali si obálku a šli do města. Zde jsme zjistili, že dopisu je jen čtvrtina. Spojili jsme se s ostatními týmy a přečetli zprávu od Orákula, v níž jsme si přečetli úkoly.

Denisa Čisárová

Dlouhý výlet do Hajnic

Včera jsme museli splnit dlouhý a namáhavý úkol …..  Postavit trojského koně a dojít sním do vesničky – Hajnice . Cesta byla dobrodružná, ale i velice nebezpečná. Kolem Nás projelo stovky aut , ale my jsme se stejně nevzdali a šli jsme i s koněm dále po silnici . Když jsme asi po 2 hod. dorazili i s koněm do vesnice, čekala tam na Nás paní se stánkem, která měla zájem o našeho koně . Našeho krásného koně jsme se prodali za 2 artefakty, který sloužily  pro vysvobození Orákula . Poté jsme se vydali na zpáteční cestu . Všichni už byli moc a moc unavený….  Nestihli jsme ani večeři ,ale protože je paní kuchařka hodná tak Nám přece jenom najíst dala. Večer jsme šli za Orákulem dát mu kus artefaktů  , který potřeboval . Orákulum Nám poděkoval a dal nám jiný artefakt ,my jsme se vydali zpět na základnu a tam jsme si ho přečetli a pak jsme si vyčistili zuby a šli v klidu spát . 

Více až někdy jindy ……

 TEREZA MENŠÍKOVÁ 

Thessaloniki v akci!

Naše malé, ale vyspělé městečko si za pár dní postavilo divadlo. První hry,i první premiéry her byly od týmů Pohodářů, Lovců,Athéňanů a Lindosů. Hry se všem velmi líbily,ikdyž seděli v posledních řadách. Na balkónku pro V.I.P hosty usedla porota, kterou tvořili nejen lidé z bohatých rodin, ale usedli tam i lidé z prostých rodin, ale zpět ke hrám. První hrou se stala hra od týmu Lovci, jednalo se o příběh, kde bohyně Artemis vyslala své nejlepší lukostřelce aby jí ulovili bájného Kirkose, který se prý potuloval v lesích blízko Olympu. Avšak lovci zastřelili laň,a proto bohyně Artemis vyšla ulovit Kirkose sama. Druhá hra od týmu Athéňanů pojednávala o válce mezi vojsky a loupežníky. Třetí hra stvořena týmem Pohodářů znázorňovala,jak k bohu Dionýsovi přišli tanečníci z Ameriky, aby si našli práci. Čtvrtá hra od týmu Lindos znázorňovala plavbu Odyssea, který připlul na ostrov kyklopů, kde oslepil Polyféma, ale Polyfémos se spletl a místo toho aby řekl,že ho oslepil Odysseus řekl,že ho oslepil Poseidon(jeho otec.) Všichni se náramně bavili a doufají,že se budou bavit i příště.

Lucka Mazuchová

Thessaloniki v ohrožení?!

Dnes v noci se kolem našeho města děly dost zajímavé věci! Skupinka neznámých lidí ze sousední obce pobíhala kolem půlnoci v bezprostřední blízkosti hranic Thessaloniki. Nebylo by na tom možná nic neobvyklého, kdyby zmiňovaný hlouček nepoužíval světlice, dýmovnice, dělobuchy a bůh ví, co dalšího! Kdo ví, co chystají! Pro zvýšení bezpečnosti by se možná hodilo posílení nočních hlídek.

Dnešní novinky

Vážení spolutáborníci, dnes se nám staly zvláštní věci , velekněžka Athény byla zraněna v boji. Její zranění se zahojí nejdříve za 3 dny, tak doufejme, že bude co nejdříve v přádku, aby nám mohla co nejvíce pomáhat v našem snažení získat si tak důležitou přízeň bohů .Za druhé k nám byl  poslán Kontrolor bohů, tento kontrolor měl za úkol zhodnotit čistotu našeho tábora . Hleděl na stav u sociálního zařízení (záchody, sprchy, kuchyň) a také kontroloval důležité dokumenty. Doufejme, že všechno dopadlo  dobře a modleme se o větší přízeň bohů.
                                   
                                                                                                                                            Honza Klaban

Řekové potrestáni

Po včerejší dlouhé noci, kdy jsme získali oheň od orákula a zapálili vlastnoručně vyrobené pochodně, se stala nečekaná a nepříjemná věc. Věštec  zmizel! Ukradl plamen samotným bohům z Olympu. Když zjistili, co provedl, rozzuřili se a za trest unesli orákulum do nehostinného podsvětí. Naše město zůstalo bez boží přízně a bez věštce. Všechno se hroutí a Olympijské hry jsou ve vážném ohrožení! I přes mohutné deště, které jsou na nás od rána sesílány, byl tedy dnešní den zasvěcen odprošování našich vládců – bohů. Jako první vystoupili posluhovači Artemis, kterou se snaží přesvědčit, aby se za nás přimluvila u Dionýsa, Poseidona a Atény. Již od rána se vydávají skupiny nebojácných lovců do lesů, kde loví a štvou nejrozmanitější divokou zvěř. Po větvích poletující papoušky, mrštné antilopy, rychlé zebry, mohutné pštrosy, rozzuřené nosorožce…  Vydávají ze sebe maximum, i přes to, že v noci nespali, každý dělá, co může, aby byli bohové spokojení (a abychom, přece jen, měli i my co jíst). Musíme jen vyčkávat a dál vzpínat ruce k nebi, prosit bohy o trochu přízně. Věříme, že jsme na správné cestě a vše se pomalu napravuje!

Kamila Trnková

Výprava za orákulem

Thessaloniki usíná. Tu a tam je ještě noční opozdilec znaven po úmorném dni, kdy se přívrženci svých bohů snažili celý den zavděčit jim. Přes všechny snahy to vypadá, že jsme stále v nemilosti. Poseidon na nás sesílá nepřetržitě provazy deště a obrovské kroupy kněží. Dionýsos je neustále v opojení svého vína a nesmyslnými bláboly obtěžuje kde koho. Kněží Artemis se svými neúspěchy se asi pomátl, neboť přes to, že je na konci svých sil se mimoděk usmívá a propadá salvám bezdůvodného smíchu. Zůstávám pouze já, kněží bohyně Athény. Cítím, že mne pomalu opouští síly, snad dokážu zachovat zdravý rozum a pomohu i ostatním vrátit se z rozcestí.

V noci dlouho po půlnoci nás starostka Thessaloniki probudila a vyslala za orákulem do hlubokých lesů. Cítila jsem, jak mi tluče srdce a všichni přívrženci Athény se choulili jako malá ptáčata do chumlu. Vyrazili jsme do tmy. Každý náš krok byl poskvrněn praskotem větviček a jehličí. Dlouhé hodiny jsme bloudili, začala jsem ztrácet naději. Co to je? Je to nějaký vtip, jak nás popudit proti bohům? Na obzoru je vidět svítání. Zklamaní se vracíme do Thessaloniki. Najednou se mezi stromy mihlo orákulum s loučí. „Rychle, utíkejte! Pár kroků a jsme u něj!“ Vypadá znaveně a utrmáceně. Nabízí nám oheň ukradený z Olympu. Sice s rozpaky, ale i přes to jsme ho vzali. Příští dny teprve ukáží, zda to byla chyba nebo ne.    

Ztráta ohně

Bylo jasné, že vyhrajeme. Kdo jiný by taky měl vyhrát, než přisaluhovači bohyně ARTEMIS. Uznávači naší paní se totiž jako myšky neslyšně a hbitě plíží lesem, maskují se kapradím, prolézají borůvčím a lezou po stromech. Les je jejich domovem. Nejvíce ze všeho totiž milují lov, luk a šípy. Dokáží ulovit jelena,rysose, levase, ši orlose, nebo dokonce i bájného Kirkose.
Bez přisluhovačů naší krásné paní by nikdo nepřežil, lidé by umírali hlady a unudili by se k smrti.

Proto, když nám včera večer zástupci našeho malého městečka Thessaloniki oznámili, že nás naši bohové mají v lásce a obdarovali nás plnou nádobou svojí jedinečné božské přízně, se kterou budeme moci uspořádat jako nejlepší oddílový tým slavné olympijské hry pro samotné bohy, bylo jasné, že nikdo jiný než my nemůže vyhrát. Přeci by nevyhrál ten povaleč a tlustoprd velekněz boha Dionýsa nebo ten poťouchlý vodomil velekněz boha Poseidóna, nebo dokonce ta krásná, ale krvelačná bestie veleknežka bohyně Athény? Ti všichni nemožní matlové a patlalové a vyhrát? No to by bylo k smíchu! Velice nás proto dnes ráno překvapilo, že jsme nebyli bohy vybráni právě my k uspořádání olympijských her. Měli jsme dokonce slavný zlatý šíp, dar bohyně Artemis, který byl  mocným artefaktem. S ním jsme měli vítezství a přípravu olympijských her v kapse.

Všechno může začít

Ještě před pár dny malé městečko Thessaloniki zelo prázdnotou. Dnes? Marně byste tu hledali místo, kde je klid, kde byste si našli volný „flek“, a na něm si následně vyčistili hlavu! Včera v pozdních odpoledních hodinách do města dorazila zhruba padesátka nových obyvatel. Na začátku jejich cesty do města je přivítala společnost „Thessalonika express“, která odebrala zavazadla a odnesla je do jejich obydlí. Děti se po příchodu na místo dozvěděly, kde každý večer složí svá unavená těla a posléze se odebraly na prohlídku města, na které jim byl představen každý kout a vysvětlena všechna pravidla. Následovala večeře a po ní byli noví obyvatelé města svědky rozprávky – později spíše hádky (pozn. redakce) o to, který bůh je nejlepší. Dionýsos se hájil tím, že všichni se chtějí bavit, Poseidon zase, že všichni dychtí po plavbách na mořích a Athéna kontrovala . Nemohli se dohodnout, kdo má pravdu, a tak se usnesli, že společně uspořádají Olympijské hry. Dejme se tedy do toho!

Thessaloniki bez internetu a signálu!

Vážení rodiče,
příjměte, prosím, naši hlubokou omluvu za naši neaktivitu zde na stránkách. Byla způsobena tím, že se na nás rozzlobili bohové a odřízli nás jak od internetu tak od mobilního signálu, kterého chytáme jen pomálu. Ovšem mocní profesoři našeho městečka začali jednat! Orodovali u bohů tak dlouho, dokud nám nebylo sesláno internetové připojení.
Během dnešního a zítřejšího dne se tak můžete těšit na přísun fotek a článků od Vašich dítek. Zachovejte nám i nadále svou přízeň,
technici města Thessaloniki

BOŽSKÉ NOVINY aneb Čtení nejen pro bohy

Do začátku tábora zbývá už jen několik desítek hodin a přípravy pomalu vrcholí. Někteří z Vás už jistě netrpělivě očekávají první vydání našich novin. Pokud tomu tak je, neseme dobré zprávy!

Deník, který nese název BOŽSKÉ NOVINKY aneb čtení nejen pro bohy, se právě nachází v dílnách našich odborníků, už pomalu ale jistě získává své proporce a spatřuje světlo světa. Budete v něm informováni o všem, co se v našem městečku šustne. Nebudou chybět seriózní informace, které budou psány přímo vašimi ratolestmi. Dozvíte se také, co obyvatelům města plní jejich žaludky a jestli zrovna na jejich hlavy prší nebo svítí sluníčko. V případě, že byste zrovna neoplývali dobrou náladou, určitě Vás rozveselí nějaký ten vtípek, který samozřejmě nesmí chybět. Zklamáni rozhodně nebudete ani Vy, co si libujete v bulváru, protože i ten se v našem Deníku zcela jistě objeví.

Myslím, že za všechny, co se na přípravě novin podílejí, nebo teprve podílet budou, mohu říct, že se rozhodně máte na co těšit!

Už je to skoro tady...

Tak už se nám to nezadržitelně blíží! Již za týden, touto dobou, se k nám, do města Thessaloniki, začnou hrnout davy lidí ze všech koutů země.

Ptáte se proč tomu tak bude?

No přeci aby pomohli zorganizovat největší a nejznámější událost roku a následně si ji samozřejmě pořádně užili!

Na přípravu takovéto události se nám hodí každá ruka, každý dobrý nápad a prostě každý člověk. Takže neváhejte, zabalte si všechny potřebné věci, oblékněte si svůj nejlepší šat (kdo by náhodou nevěděl jaký, ZDE naleznete malou inspiraci) a zavítejte k nám, všichni jsou vítáni, pro všechny se najde místo. 

Těšíme se na vás :-)

Jak se oblékali ve Starověkém Řecku? 

 

Ve Starověkém Řecku velmi dbali na upravenost zevnějšku, oduševnělou krásu, kterou symbolizují volné splývající oděvy a rozmanité módní doplňky.

Typické pro módu starověké řecké společnosti jsou látky tkané z vlny, lnu a hedvábí. Přírodní materiály tvoří základ šatům bez střihu. Mužské oblečení se od ženského příliš neodlišuje.

Tunika – bývala nošena jako svrchní část oděvu a brzy získála popularitu mezi širokou společenskou vrstvou. Přes tuniku se nosíval pásek.

Chlamys – vlněný předchůdce kabátů, plášť ke kolenům, hřeje a zároveň zdobí.

Chitón – spodní prádlo, které nosili jak muži, tak ženy, dokonce i otroci (ti jej nosívali přes jedno rameno).

Himation – vlněný plášť z obdélníkového tvaru látky, delší, než chitón – dosahuje až k lýtkům. Nosili ho muži i ženy přehozený přes rameno nebo v něm měli zahalené celé tělo včetně hlavy.

Peplos – předchůdce dámských šatů, tkal se z vlny nebo býval plátěný a dosahoval až ke kotníkům, na ramenou často rafinovaně spojený drahocennými sponami.

Vyjímečnou kapitolu tvoří módní doplňky – již zmíněné spony, jako součást oděvu, náhrdelníky, náušnice, náramky, prsteny… šperky bývaly v určitém období hladké, bez motivů, jindy zdobené náboženskými či světskými motivy. Materiálem pro výrobu šperků bylo zlato, stříbro a drahé kamení. 

Dokonce i takový slunečník měl velmi důležitou a hlavně praktickou úlohu v životě Řeků. Chránil před neúprosnými paprsky slunce i dotěrným hmyzem a bohaté dámy se jím nechávaly i ovívat otrokyněmi.